Ekonomika pasivních domů

PASIVNÍ DŮM SE VYPLATÍ

Obecně se dá říct, že pro ČR platí to, že pasivní domy stojí přibližně o 10% více než konvenční domy splňující všechny technické normy a nařízení. Pokud je budova správně optimalizovaná, nemusí již dojít k žádnému zvýšení nákladů oproti konvenční výstavbě.

Ze zkušenosti víme, že pokud bude rodinný dům v pasivním energetickém standardu na konci dražší, než by byl dům konvenční, tak tento rozdíl v investičních nákladech bude dorovnán dotací z programu Nová zelená úsporám.

V případě dosažení vyššího pasivního standardu je možné získat dotaci až 485 tis. Kč. Vícenáklady na pořízení vyšší úrovně pasivního standardu jsou převážně nižší, než je uvedená výše dotace. Z tohoto pohledu Po získaní dotací může být rodinný dům v pasivním standardu z tohoto pohledu levnější, než dům konvenční.

Změna provozních nákladů1 - spotřeba.jpg

Koncept pasivního domu je založen na tom, aby provozní náklady na vytápění bylo co možná nejnižší. Uveďme si tedy předpokládané provozní náklady na vytápění pro různé energetické třídy (běžný , nízkoenergetický a pasivní dům). Budeme uvažovat s rodinným domem o celkové podlahové ploše 150m(například jednopodlažní katalogový dům Atrium a nebo dvoupodlažní dům GS PASIV 22 ). Ve všech případech uvažujeme s vytápěním pomocí tepelného čerpadla a účinností vytápění 80% (účinnost tepelné zdroje, distribuce tepla a otopných těles). U takovéhoto domu v pasivním energetickém standardu ušetříte kolem 15 000 Kč za rok oproti situaci, kdy byste si postavili běžný dům. 

Vícenáklady na pořízení pasivního domu

1 - návratnost.jpg

Na mnoha případech jsem si ověřili, že vícenáklady na pořízení rodinného domu v pasivním energetickém standardu bývají přibližně stejné a někdy i nižší, než výše dotace. Na začátku tedy musíte počítat s tím, že investiční náklady budou vyšší, ale po získání dotace programu Nová zelená úsporám se Vám vícenáklady mohou plně anulovat. Prvně si je potřeba říct, o jakou výši dotaci budete chtít žádát. Investiční vícenáklady také velice záleži na velikosti, kompaktnosti a orientaci budovy. Čím bude dům kompaktnější (ideálně dvoupodlažní kvádr) a čím bude lépe orientovaný (malé prosklené plochy na sever a velké nestíněné prosklené plochy na jih), tím budou investiční náklady nižší. 

V případě nejnižší úrovně dotace B.0 (150 + 35 tis. Kč) je potřeba uvažovat pouze s instalací vzduchotechniky s rekuperací. V závislosti na velikosti objektu se cena vzduchotechniky pohybuje u rodinného domu kolem 100 - 150 tis. Kč. Také je potřeba uvažovat s kvalitnějším provedením vzduchotěsné roviny obálky budovy. Náklady na vyšší vzduchotěsnost odhadujeme na 10 - 15 tis. Kč. Celkové vícenáklady na výstavbu se budou pohybovat od 110 - 165 tis. Kč

U vyšší úrovně dotace B.1 (300 + 35 tis. Kč) navíc musí být použity větší dimenze tepelné izolace. Zde se budou vícenáklady pohybovat v úrovni kolem 150 - 200 tis. Kč. V pasivních domech musí být okna s izolačním trojsklem. Toto již v současnosti uvažujeme jako standard i pro běžné domy a neměli by tak vznikat žádné vícenáklady na pořízení oken a dveří. Celkové vícenáklady potom činí 260 - 365 tis. Kč.

U nejvyšší úrovně dotace B.2 (450 + 35 tis. Kč) musíme zpravidla navíc uvažovat s instalací nějakého obnovitelného zdroje energie (fotovoltaická elektrárna, solární termické kolektory a nebo krbová kamna s teplovodním výměníkem). Zde jsou vícenáklady velice proměnné, ale lze uvažovat přibližně se 100 - 150 tis. Kč. U této nejvyšší dotace je také obvyklé uvažovat s vyššími dimenzemi tepelné izolace. Vícenáklady na tyto izolace se budou pohybovat (oproti věžnému domu) na úrovni 200 - 250 tis. Kč. Vícenáklady u této dotace budou přibližně činit 410 - 565 tis. Kč. U některých dům není nutné s instalací obnovitelných zdrojů uvažovat (typicky u velmi kompaktních domů vytápěných tepelným čerpadlem země-voda). Vícenáklady u takovéhoto domu se potom budou pohybovat od 310 - 415 tis. Kč.

Souhrn a určení návratnosti investice

1 - návratnost.jpg

Pro možnost ekonomického porovnání jednotlivých energetických tříd jsem vybrali nejlevnější způsob vytápění (tepelným čerpadlem). Z tohoto vyplývá, že pokud budete vytápět dražším způsobem (například plynovým kotle nebo elektřinou), tak výsledná prostá doba návratnosti bude kratší, než je níže uvedená. V tomto přehledu se také neuvažuje s vývojem cen energií. Předpokládá se ovšem, že cena energií bude neustále růst a tím se doba návratnosti investice zkrátí. 

Energetický standard

Měrná potřeba tepla na vytápění 

Investiční vícenáklady

Provozní náklady

Výše dotace

Návratnost investice po odečtu dotace

Běžný dům

kolem 100 kWh/(m2.rok)

žádné

18 000 Kč

žádná

-

Nízkoenergetický dům - oblast B.0

do 50 kWh/(m2.rok)

110 - 165 tis. Kč

9 000 Kč

150 000 Kč

 do 2 let  

Pasivní dům - oblast B.1

do 20 kWh/(m2.rok)

260 - 365 tis. Kč

3 600 Kč

300 000 Kč

 do 5 let  

Pasivní dům s obnovitelnými zdroji energie - oblast B.2

do 15 kWh/(m2.rok)

410 - 565 tis. Kč

2 700 Kč

450 000 Kč

 do 8 let  


Z výše uvedených výsledků je patrné, že investice do pasivního domu se Vám vrátí maximálně do 8 let po započítání dotace. Pokud byste nevyužili dotaci, tak doba návratnosti u pasivního domu se bude pohybovat od 18 do 37 let. 

Podobnou studii, jako je uvedená výše můžeme zpracovat konkrétně pro Váš dům v rámci energetické a ekonomické studie