Naše pasivní domy

KVALITNÍ – PROVĚŘENÉ – ÚSPORNÉ – KOMPLEXNÍ

Naše projekty splňují všechny požadavky kladené na pasivní domy dotačním programem Nová zelená úsporám. Na stavbu domů je tedy možné fajfka3.pngčerpat dotaci od 150 000 do 450 000 Kč. Na projektovou dokumentaci je dále možno žádat dotaci ve výši 35 000 Kč.

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.

Z porovnání potřeby energie na vytápění jsou patrné rozdíly mezi různými standardy, v kterých jsou budovy u nás stavěny. Nezbytným vývojovým stupněm k pasivnímu domu byly domy nízkoenergetické. Hraniční hodnota měrné potřeby tepla na vytápění pro dosažení tohoto standardu je 50kWh/(m2a). Nízkoenergetický dům obsahuje v podstatě stejné komponenty jako pasivní dům, pouze v menší míře. Na rozdíl od pasivního domu potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, čímž se ve výsledku vyrovnávají investiční náklady, ale provozní zůstávají o poznání vyšší než u domu pasivního.

Domy jsou naprojektované tak, aby měli co možná nejmenší spotřebu energie na vytápění a na ohřev teplé vody. U našich projektů se také zaměřujeme na snížení dopadu provozu novostavby na životní prostředí. Důležitou součástí našich projektů je také komplexní řešení konstrukčních detailů se zřetelem na eliminaci tepelných mostů a kvalitního řešení vzduchotěsné obálky budovy. 

POŽADAVKY NA PASIVNÍ DOMY A JEJICH DOCÍLENÍ 

Na pasivní domy (přesněji rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností) je kladená celá řad požadavků. Níže Vám tyto požadavky přiblížeme a objasníme také, jak dosahujeme splnění těchto požadavků. 

1. Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici 

1 - izolace.jpg

Jedná se o požadavek na tepelně-technické vlastnosti jednotlvých konstrukcí, konkrétně na dosažení minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla (tepelný odpor) konstrukce obálky budovy u pasivních domů Upas.  Pro splnění tohoto požadavku je potřeba uvažovat s dostatečně kvalitním zatepelním konstrukcí mezi vytápěným interiérem a exteriérem. Tloušťky tepelných izolací se volí na základě konkrétní obalové konstrukce. Například u podlahy na zemině běžně uvažujeme tloušťku izolace 200mm, u obvodové stěny 300mm a u střechy kolem 500mm.1 - trojsklo.jpg

U okne je vždy potřeba uvažovat s izolačním trojsklem a kvalitním rámem vč. izolačního distačního rámečku.

Při těchto dimenzích tepelných izolací jsou splněny požadované hodnoty součinitele prostupu tepla. O konstrukčních systémech, které v projektech využíváme se můžete více dočíst zde

2. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

2 - Konstrukční řešení.jpg

Tento požadavek se zaměřuje na průměrné tepelně-technické vlastnosti celé obálky budovy (podlahy, obvodové stěny, střechy, oken). Pokud u některých konstrukcí si nemůžeme dovolit uvažovat optimální dimenzi tepelné izolace (uvedeno výše), tak je možné u těchto konstrukcí uvažovat menší tloušťky izolace. V tomto případě se nám ovšem zhoršuje hodnota průměrnho součinitele prostupu tepla obálky budovy (průměrný tepelný odpor obalových konstrukcí). Abychom splnili daný požadavek, musíme u některé kontrukce dimenzi tepelné izolace navýšit. Většinou splnění tohoto požadavku není problém (pokud splníme minimálně doporučené hodnoty pro pasivní domy). Problém může nastat zejména u hodně prosklených fasád. Výplně otvorů (okna a exteriérové dveře) mají přirozeně mnohem horší tepelně-technické vlasnosti než ostatní neprůsvitné konstrukce (až 10x horší). Pokud tedy máme objekt hodně prosklený, musíme si na tento požadavek dát pozor a o to více posílit dimenze tepelných izolací u neprůsvitných obalových konstrukcí. 

3. Měrná roční potřeba tepla na vytápění

2 - Konstrukční řešení.jpg

Jedná se o stěžejní požadavek, který ve své podstatě definuje ve světe pasivní energetický standard. Pro dotaci z programu Nová zelená úsporám se tento požadavek pohybuje od 15 do 20 kWh/(m2.rok).

Přiblíme si tento požadavek pomocí provozních nákladů. Vezměme si modelový příklad, kdy uvažujeme s rodinným domem s vnitřní podlahovou plochou přibližně 100 m, tak by se celková roční potřeba tepla na vytápění pohybovala od 1,5 - 2,0 MWh. 

2 - Konstrukční řešení.jpg

Pokud budeme uvažovat účinnost vytápění 80% (účinnost tepelné zdroje, distribuce tepla a otopných těles, tak celková spotřeba tepelné energie na vytápění se bude pohybovat kolem 1,9 - 2,5 MWh. Při vytápění plynovým kotlem lze uvažovat s provozními náklady na vytápění u tohoto objektu kolem 3 400 až 4 500 Kč/rok a u tepelné čerpadla kolem 1 800  - 2 400 Kč/rok. Provozní náklady na vytápění u nízkoenergetického domu lze předpokládat až trojnásobné, oproti pasivnímu domu. U běžné novostavby potom až sedminásobné. Více o provozních nákladech u jednotlivých energetických tříd se můžete zde

Výsledné hodnoty tohoto energetického ukazatele záleží na celé řadě vstupních podmínek.Tuto  hodnotu nejvíce ovlivňuje:

kvalitní obálka budovy - toto souvisí s prvními dvěma požadavky na pasivní dům (požadavek na součinitele prostupu tepla obalových konstrukcí). Čím budeme mít dům lépe zateplen, tak tím více se nám sníží tepelné ztráty a tím se nám sníží potřeba tepla na vytápění. 

kompaktnosti obálky budovy - čím bude dům kompaktnější, tím bude výslená hodnota nižší. Vhodný je dvoupodlažní rodinný dům s obdelníkovým půdorysem, nevhodné jsou potom bungalowi s nepravidelným půdorysem.

orientace a velikost prosklených ploch - u pasivního domu hrají velkou roli pasivní solární zisky (takto mimo jiné pasivní dům získal svůj název). Čím větší prosklené plochy budeme mít na jih, tím více získáme solárního záře a tím si snížíme spotřeba tepla na vytápění (okna na jih jsou energeticky pozitivní - získají více solární energie, než ztratí prostupu tepla). Oproti tomu čím máme menší okna na sever, tak tím se nám sníží tepelné ztráty (okna na sever jsou energeticky negativní- získají méně solární energie, než ztratí prostupu tepla). Optimání je objekt orientovat  tak, ať může být více prosklená fasáda natočena na jih a méně prosklená fasáda na sever (technické a hygienické místnosti). 

stínění pozemku - jelikož je pasivní dům do značné míry definován pasivními solárními zisky, je potřeba zajistit aby okna na jih nebyla stíněná. V opačeném případě budou okna na jih energeticky ztrátová stejně jako okna na sever. Vhodné jsou proto mírně svažité pozemky orientované na jih, případně rovinaté pozemky a u kterých nehrozí stínění okolní zástavbou, terénem nebo vegetací. 

nucené větrání a účinnost rekuperace - měrná potřeba tepla na vytápění je značně ovlivně tepelnými ztrátami větráním. Z tohoto důvodu je u pasivních domů vyžadována instalace nuceného větrání s rekuperací tepla. Čím bude rekuperační jednotka účinnější, tím budou menší tepelné ztráty větráním a tím poklesne potřeba tepla na vytápění. Doporučujeme vždy uvažovat s rekuperační jednotkou, která má deklarovanou účinnost rekuperace kolem 90%. 

4. Měrná neobnovitelná primární energie

2 - Konstrukční řešení.jpg

Vedle požadavku na pměrnou potřebu tepla na vytápění se jedná o základní požadavek pro splnění podmínek dotace. Pro dotaci z programu Nová zelená úsporám se tento požadavek pohybuje od 60 do 90 kWh/(m2.rok). V této hodnotě je obsažena vypočtená spotřeba energie objektu pro vytápění, větrání, ohřev teplé vody a osvětlení. Dále je v této hodnotě započítána ekologičnost použitého energonostitele (elektřina, plyn, dřevo, uhlí atd.) na pokrytí provozních potřeb objektu. Výsledné hodnoty jsou značně závislé na použitých technologiích pro vytápění a ohřev teplé vody.

1 - faktor přeměny.jpg

Výroba jednotlivých energonostitelů zatěžuje různě životní prostředí. Například elekřina z rozvodné sítě se v dnešní době bere jako velice neekologická. Z tohoto důvodu nelze u rodinného domu v současné době uvažovat s vytápění a ohřevem teplé vody elektrokotlem. Z tohoto pohledu je mnohem výhodnější využít elekřinu na provoz tepelného čerpadla, která nám zajistí vytápění a ohřev teplé vody v objektu. Vysoká účinnost tepelného čerpadla (topný faktor) nám vykompenzuje nevýhodu elekřiny jako neekologického energonostitele. 

1 - tepelné čerpadlo.jpg

Jako nejjekologičtější energonositel se v dnešní době bere biomasa (kusové dřevo, peletky apod.). Pokud tedy v domě budeme uvažovat s krbovými kamny s teplovodním výměníkem, tak si do velké míry snížíme výsledné hodnoty primární neobnovitelné energie. 

5. Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období

2 - Konstrukční řešení.jpg

Na pasivní domy je kladen požadavek na zajištění vhodného vnitřního klimatu jak v zimním období tak i v letním období. Konkrétně je potřeba zajistit, aby v žádné obytné místnosti nepřekročila tepla vzduchu v letním období nad 27°C. Tento požadavek splníme návrhem vhodné stínění u oken s východní, jižní a západní orientací. Nejúčinnějším způsobem stínění jsou vnější žaluzie, které dokáží odrazit až 90% solárního záření a tím znatelně sníží tepelnou zátěž místností v letním období. K dosažení nízkých teplot v letním období dále slouží vhodný návrh akumulační hmoty v objektu (čím budou konstrukce těžší, tím lépe bude mísnost odolávat přehřívání), velikosti prosklených ploch a způsob větrání (ideální je intenzivně větrat přes noc a potom méně přes den). 

6. Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla

2 - Konstrukční řešení.jpg

Na pasivní domy je kladen požadavek na instalaci nuceného větrání s rekuperací tepla. Díky rekupureci poklesnou tepelné ztráty domu tím klisnou výsledné hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění a primárních neobnovtených energí. V našich projektech máme již zapracovu část projektu vzduchotechniky. V projektech navrhujeme centrální rekuperační jednotky s deklarovanou účinností kolem 90% a s malými provozními náklady. Více k rekuperaci si můžete přečíst zde